horečka u dětí
Všichni rodiče jistě znají ten stav, kdy dítě začíná být mrzuté, plačtivé a většinou i unavené a ospalé. Chová se jinak než obvykle a je jasné, že se něco s jeho zdravím děje.
Pokud pozorujeme u dítěte změnu chování, únavu, pláč, bolest hlavy, odmítání jídla, žízeň, zrychlený pulz či zrychlené dýchání, někdy u menších dětí průjem, pak je vždy vhodné přeměřit teplotu.
Často si děti stěžují také na bolesti bříška, v krku, svalů, bolesti v uších, neboť horečka může být často spojena s dalšími příznaky onemocnění. Až devadesát procent horečnatých onemocnění je vyvoláno virovými nebo bakteriálními infekcemi, další příčinou mohou být úpal, reakce na očkování, vzácněji neurologické či autoimunní onemocnění, poruchy žláz s vnitřní sekrecí, hematoonkologické onemocnění a podobně.
Nejčastějšími infekčními onemocněními s horečkou jsou nachlazení a záněty dýchacích cest, angína, zánět středního ucha, chřipka, střevní infekce, záněty močových cest, ze závažnějších pak zánět mozkových blan a zápal plic.
Pokud má dítě zvýšenou teplotu (to je do 38 stupňů Celsia v podpaží), není nutné se ihned znepokojovat. Horečka (nebo zvýšená teplota – do 38 stupňů Celsia) je obranným příznakem organismu proti onemocnění a není třeba se ji ihned snažit snížit, protože při vyšší teplotě se nemohou bakterie či viry dobře množit a zároveň jsou lépe prokrveny tkáně a orgány.
Důležité je zvýšenou teplotu alespoň dvakrát denně kontrolovat, neboť většinou se teplota během dne mění a může se ze zvýšené teploty změnit na horečku, která je vyšší než 38 stupňů Celsia (měřeno v podpaží) a proti které by se již mělo zasáhnout léky proti teplotě, eventuálně dalšími fyzikálními opatřeními.
Jak tedy správně měřit teplotu ?
U malých dětí nejlépe v konečníku (teploměr k tomu určený zasouváme nejdále 1 cm do řitního otvoru). Pozor na interpretaci, neboť teplota v tělesných dutinách je o půl stupně vyšší než na kožním povrchu – tedy ve srovnání s podpažím. Výjimkou jsou novorozenci do šesti týdnů, jejichž normální teplota je v konečníku bez odečtení 36,5–37,2 stupně Celsia. Pokud to dítě zvládne, měříme teplotu v podpaží. Také lze měřit teplotu na čele anebo speciálními teploměry v ušním zvukovodu, kde však není měření tak přesné.
Doporučená opatření
Při teplotě do 38 stupňů Celsia na povrchu těla zajistíme dítěti klid, pohodlí, lehčí oblečení, dostatek vlažných tekutin a opakovaně kontrolujeme stav. Při teplotě vyšší, do 39 stupňů, podáváme léky proti teplotě (paracetamol, ibuprofen) a snažíme se fyzikálními opatřeními teplotu zmírnit.
Pokud teplota stoupá ke 40 stupňům a trvá celý den, snažíme se ji samozřejmě pomocí léků snížit a vyhledáme ten den lékaře. Při teplotě přesahující 40,5 stupně Celsia podáme léky proti teplotě a okamžitě vyhledáme lékaře (třeba na pohotovostní službě).
Často se totiž stává, že rodiče naměří horečku – i vysokou, vezmou dítě a ihned jedou na pohotovost, aniž by podali léky proti teplotě. Je to riziková situace, zejména pro děti od šesti měsíců do šesti let, které mohou mít při vysokých teplotách tzv. febrilní křeče, při nichž se dítě může při zapadnutí jazyka do hltanu dusit.
Při vzniku této situace je tedy nezbytné uvolnit dítěti v bezvědomí dýchací cesty (zapadlý jazyk) a ihned se snažit dosáhnout lékařské pomoci. Další komplikací při horečce je nedostatečné zavodnění organismu dítěte, které může být ještě zhoršováno zvracením či průjmem. Vždy dbáme na to, aby dítě vypilo minimálně tolik tekutin jako při normálním stavu, tekutiny mají být spíše vlažné nebo studené a je možno je přisladit.
Léky a fyzikální opatření při horečce
Léky ke snížení teploty působí zároveň i proti bolesti a podáváme je podle pravidel příbalového letáku a podle váhy dítěte. Jsou k dostání bez lékařského předpisu a jsou ve formě tablet, sirupu nebo čípků. Při podávání je třeba dbát na to, aby nebyla překročena maximální denní dávka a aby byl mezi jednotlivými dávkami zachován předepsaný odstup. Pokud podáváme léky proti teplotě již třetí den bez výrazného efektu, je třeba navštívit či kontaktovat lékaře.
Pozor na kyselinu acetylsalicylovou, jež je obsažena v mnoha lécích na snížení teploty, kterou nesmí dostat děti ve věku do patnácti let. Léky lze kombinovat také s fyzikálními metodami proti teplotě, což jsou především osprchování nebo vlažné zábaly dítěte. Dítě osprchujeme vlažnější vodou, ne příliš chladnou, tak 34.35°C teplou, neotíráme, jen zabalíme do osušky, uložíme do postele a přikryjeme lehkou pokrývkou.Povrch kůže dítěte se při odpařování vody ochlazuje.
Zábaly provádíme pomocí osušky či ručníku namočených do vlažné vody (kolem 25 stupňů), do kterých zabalíme trup dítěte na zhruba deset až patnáct minut. Dále dítě nepřikrýváme. Zábal je možno opakovat i dvakrát během dvou hodin. Pokud se však při těchto metodách objeví husí kůže nebo třesavka, je nutné je ihned ukončit.
Závěrem je třeba zdůraznit, že dítě s horečkou nesmí být bez dozoru a jeho stav a teplota musí být opakovaně kontrolovány. Dítě by mělo být v klidu a pohodlí, pít dostatečné množství nápojů, a pokud rodiče bude cokoli na jeho stavu znepokojovat, měli by stav konzultovat s lékařem dítěte nebo s pohotovostní službou alespoň telefonicky, či přímo.
Kdy s horečkou ihned k lékaři?
Vždy, když horečka (nad 38 stupňů v podpaží) neklesá ani třetí den anebo teplota nad 39,5 stupně neklesá během čtyřiadvaceti hodin. Také když dítě málo pije či je dehydratované průjmem a zvracením. Dále když je dítě ochablé, nereaguje na oslovení, má poruchy hybnosti, má výrazné bolesti hlavy a takzvaně ztuhlou šíji, tedy když nemůže předklonit hlavu.
Rovněž pokud má výrazně chladné ruce a nohy či tzv. mramorovanou kůži nebo má krvavé skvrnky na kůži (po plošném zatlačení nemizí). U dítěte do tří měsíců věku vždy, když naměříme více než 38,5 stupně Celsia v konečníku.